Do prázdnýho ticha
s maličkým otazníkem
ti pošlu po vlnách
svoji nejkratší větu.
Máš?
Od prastarejch
telegrafních drátů
si slibuju tak trochu
šílenej večerní zázrak.
/A oni přesto mlčí./
Pozpátku přečtenou
zašedlou fotkou
mi za pár dní odpovíš.
Já, ty a krásná blondýna.
Vykřičník na konci.
nemam co dodat
(petí, 8. 3. 2009 11:15)