Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krchovslied

31. 5. 2009

Pršelo. Kriticky pršelo. A bylo to zvláštní - obloha šedivá, náhrobky šedivý,jen v dálce se smyslně protrhávala mračna; mohli jsme Dolcím jen závidět. V dešti je vždycky, co psát... A při procházce po hřvitovní zídce a při myšlence jistou osobu, mne napadá jediná věta:
 Láska je hořkosladká...

Krchovslied

Zůstanu pod stromy, alespoň,
dokud se nepřeženou mračna.
Tu záhy utichla ve větvích
holubí píseň uštěpačná,

zásluha blankytů umlká
a bez zlatého jablka
ještě vládne den.

třebaže šedá tě převládavší v dálce,
slunce mé povstalo z pečeti na obálce.

I tabulka čokolády na míse
roztéká se za okny a modlí se,
kéž to není sen!

záhy ustala o květy hrát
větrná píseň uštěpačná.
Zůstaňme pod stromy, alespoň
dokud se nepřeženou mračna! =)

...a jen jsem dopsala poslení řádku, se v jižních dálkách zahřmělo.

 

 Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář