Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pak

6. 7. 2009

 

 

Ke štěstí

Až stomy zjara omládnou
jedovatou zelení
a v polích zavládnou
životem hrdla ptačí,

Pak lidem dojde,
jak málo stačí
ke štěstí.

Až v létě rozkvetou
tulipány v zahradách
a s mrazivou odvetou
bouřky dospějí k pláči,

Pak lidem dojde,
jak málo stačí
ke štěstí.

Až budem zvadlé fíky
kupovat v obchodech
na podzim po kotníky
zabředlí do listí,

Pak lidem dojde,
jak málo stačí
ke štěstí.

Až bude tichem v lesích
v zimě znít padlý sníh,
až z šišek o Vánocích
zazní žár nážkem svým,

Pak lidem dojde,
jak málo stačí
ke štěstí.

A bez umění vidět krásu
tam, kde ji vrásky šramotí,
bez vlastního slunce ba jasu,
bez dešťů, plných bolesti,
bez lásky v téhle bobě, až
si k nám cestu proklestí,

Sotva nám dojde,
jak málo stačí
ke štěstí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pravdivá

(Králíček, 16. 7. 2009 0:26)

Báseň, která by se měla číst pořád dokola :-) moc se mi líbí..ikdyž možná bych to dala bez těch posledních 2 slok...pak je to pro víc otevřené a k zamyšlení;-)