Jdi na obsah Jdi na menu
 


Smuteční

13. 9. 2009

 

 

Smuteční

 Ve víru tance na hraně stolu
nepřítel očekává pád
V rytmu střevíců zdánlivě spolu
a každý za sebe sám
přestává na dítě hrát.

 Na první lekci valčík žhavý
s představou za černými závěsy
Jak učitel tance smutně praví,
žár slune svými skvosty nezastaví
vůz za nímž kráčí černý procesí.

 Klobouk a stuha, paví peří,
čekání na rytmus předešlých rán
v místnosti za hřeby zavřených dveří
vrací se v dechu klíčovou dírkou
tam, kde čas zůstal obětován.

 Otisky řesenky na tvářích z portrétu
jak černý klapky klavíru,
jak šmouhy od podpatků na parketu
jsou touhy v šlágrech z kabaretů
zašitý v šatech z kašmíru.

 Poslední výkřik do tmy gramofónu
a černý slzy s tváří setře si,
hlásání zvonů a nádražních ampliónů
poslala větrnou růži na rozloučenou
 a  rakev nese černý procesí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

No konečně

(Markét :), 14. 9. 2009 18:14)

zase nějaký dílo, ty předchozí se mi líbí víc, ale na tom vůbec nezáleží, jen piš dál a dál.
Jsi veliká básnířka!