Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ta složitá

19. 10. 2009

 Než tuhle báseň začnete číst, 
chtěla bych vám udělit jednu poměrně užitečnou radu.
 Totiž, než zavřete tenhle odkaz a řeknete pouhý Nerozumim,
zkuste se nad tou básní i trochu zamyslet, snažit se jí porozumnět,
a ne si ji jen tak přebrouzdat očima a pak tma...
 Totiž, já přece nepíšu jen proto, abych si na papíře vylila
svý zhrzený city z nepovedenejch lásek, co skončily dřív než začaly.
 
Pokud je nějaká báseň složitá, pak pravděpodobně má být složitá.
Pokud má být nějaká báseň složitá, bude to nejspíš vyžadovat,
abystě se nad ní zamysleli. Až se zamyslíte, 
uvědomíte si.

 Snažte se porozumět, a porozumíte.

TSAVO

Polštáře vsáknou poslední myšlenku,
než pro nás stvoří nový sen
jen z vůně slz a parfému z touhy
a ze čtyř osamělých stěn.

V noci je skrytá kamenná síla.
Řeka ji z očí vyplaví;
na dveřích do rána od nehtů rýhy,
jež pohřbívají dálavy,

jsou pouhé hranice na lemu u pražců,
vagóny nepoznaných více,
jež činí předěl mezi časy.
A je to prázdná železnice.

Počkejme, až si poslední amplión
pod modrou nocí lehne.
Vzpomínky zůstaly, však jejich náplň
nikdy nás nedoběhne.

Nastaly časy časové tísně
tísníme se v nich každým dnem;
doufejme, že i ty plesnivý plštáře
odzbrojí ten čas novým snem.

Život je boj, duše bitevní pole,
každý prohrává a každý hřeší
pro touhy sil i pro touhy bránice;
jenže válka nic nevyřeší.

Koleje spojí dálky i časy
a pražce spojí koleje.
Cesta má začátek a dva cíle.
Až na rozcestí dospěje,

ten kdo se vydá na stranu většiny;
pod viaduktem postjíš,
srdce je zlomený. Jeho dvě poloviny
víš, že ani mostem nespojíš.
Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

***

(Lennys, 19. 10. 2009 17:49)

Ja si to prectu az se mi bude chtit premejslet. xD Ale ten obrazek je peknej. ;)