Jdi na obsah Jdi na menu
 


v návaznosti na debatu o korespondenci

13. 4. 2009

 Když píšete dopis, písmo jde z vás. Když adresát dopisem brouzdá, vy jdete z písma. A právě zastaralé a nefalšované vědomí rukopisu který znáte vám dává sílu, víru, naději...
   Díky...

Rukopis

Ruce, bledé a vypsané,
dnes slzy setřou s sváří,
jež rudé byly,
když jěště žily,
a pero ležet zůstalo -
mezi řádky,
kde je třeba číst,
ikdyž každý list
jediné jméno křičí
do všech světových stran,
neb právě v slzách
psáno vše:
v slzách, jež píší
ve tváře.

Ruce, bledé a vypsané
dnes slzy setřou s hrobu,
jenž šedý neměl být,
neb míval pro co, žít...

Ruce, bledé a vypsané
dnes slzy serřou s tváře
(pro oči pohádkáře?)
možná pro to, že nikdo jiný
toliko za ně neučiní...

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

děkuju, Leni

(Elf smrti, 15. 4. 2009 20:29)

...sama bych to nevyjádřila lépe, jen jsem tenhle komentář četka, tak jsem se vžívala do pocitů a hloubky které má...řekla jsi to nádherně
(chtělo se mi plakat)
děkuju:-)

***

(Lennys, 13. 4. 2009 19:52)

Chtěla bych dostat dopis. A vlastně by ani nemusel bejt tak krásně napsanej, jako tahle tvoje báseň. Moh by to bejt úplně obyčejnej dopis s oslovením na začátku a podpisem na konci. Žádná poezie nebo tak něco... Vlastně by mi stačila jenom jediná věta. - Malá Iva Lechtá Udivenou Julii Ubrouskem.