Jdi na obsah Jdi na menu
 


včera, dnes a zítra

1. 1. 2009

 

 

Zběh
(jakož autor sobě sám)

Jsem utečenec.
Schovávám se v lesích
a spálenou dlaní
píšu do říčního písku
šedivý rána,
a až je voda spláchne,
zůstanou stopy; ...
Jen náznak spánku
na tvym čele
jakoby jizva zůstane
ze špatnejch snů
o vysušenejch hlavách
a důstojnících se zbraněma
v tělech obětí z druhý
(a dívek z tý svý) strany
bitevního pole místo v rukou
a o vojácích, který ničím než
mladym masem neodzbrojíš.
(O ranách minulosti,
které ani ty, Čase, nezahojíš)
 To už jsi vzhůru
 Vprostřed šedivýho rána
vepsanýho v písku
tvýho čela.

Obrazek

Dodatky:

 Svý dávný sny
o koženejch vlacích
nechám si zdát
           tisíckrát

 

Obrazek

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář