Tam, kde ještě jsou
Houpačky bez dětí se nehoupou vysoko;
zem pod nimi od podpatků zbrázděná
a smutné křemínky, jež nikdo nesbírá
potají
do kapes.
Kolotoče se z posledních sil rozhlížejí -
i jim chybí smích a radost beztrestná.
Pláč těch, co spadli, dnes bolest jiných zastírá
vedou je
do tábora.
Knížkám, které se nesmí číst,
únavou zežloutly a zvadly stránky;
i lístky do bijáku byly dva, než přišli
Němci
do Sudet.
I javory v lesích ze strachu z Gestapa
od kotlet oprostily spánky
a skrytá v průčelích, raději potichu, přemýšlí
na zvoncích
jména.